Úvod Služby Okolí Galerie Kontakt

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Chrám svaté Barbory je trojlodní gotický kostel stojící ve městě Kutná Hora. Původně stavba vznikla pouze na popud bohatých kutnohorských měšťanů. Konkrétní církevní důvod neexistoval, jelikož v blízkosti nepobýval žádný biskup. Ve své historii však Chrám sv. Barbory zaujal postavení jednoho z nejsvětějších představitelů církve v Českých zemích. Stavba chrámu svaté Barbory započala roku 1388 a podle původních plánů měl mít chrám dvojnásobnou délku hlavní lodi. Nakonec byla stavba v roce 1558 zastavena a chrám byl na západní straně uzavřen provizorní zdí. Na přelomu 19. a 20. století byla budova opravena a místo provizorní zdi bylo postaveno neogotické průčelí. Barokní krov byl podle původního gotického návrhu nahrazen trojicí gotizujících stanových střech. Na projektu a stavbě chrámu se podíleli dva významní čeští umělci. Prvním byl Jan Parléř, jenž vystavěl nejstarší část chrámu s věncem obvodových kaplí podle vzorů francouzských katedrál. Dalším pak Matěj Rejsek, který dostavěl chór, v němž provedl triforium, zónu bazilikálních oken, bohatě utvářenou síťovou žebrovou klenbu a také příslušnou část vnějšího opěrného systému. Interiér chrámu sv. Barbory je vyzdoben pozdně gotickým pastoforiem, chórovýni lavicemi s řezbami z 15. století a mnoha pozdně gotickými freskami. Nejunikátnější je ovšem malířská výzdoba Smíškovské kaple zobrazující typologicky pojaté scény. Například Trajánův soud, Vidění Tiburtské Sybily či Ukřižování. V chrámu také nalezneme pozoruhodnou malbu „litterati“, jež zobrazuje kněze připravujího liturgické náčiní k bohoslužbě.

Kostnice v Kutné Hoře

Kostnice patří mezi nejhodnotnější památky města Kutná Hora. Vznikla v letech 1280 - 1320 jako součást chrámu Nanebevzetí Panny Marie, plnila úlohu kaple na blízkém hřbitově. Na tento hřbitov bylo postupem času ukládáno tak ohromné množství lidských ostatků, že je hřbitov nedokázal pojmout. Nejvíce ostatků vzešlo ze tří událostí: kutnohorská morová epidemie z roku 1318, vypálení sedleckého kláštera a bitva u Malešova. Rozloha hřbitova tehdy dosáhla 3,5 ha, ani to však nestačilo. Po husitských válkách se hřbitov dokonce zmenšoval a ostatky se rovnaly kolem kaple, později se ukládaly do její spodní části. Poloslepý mnich vyskládal z kostí uvnitř kaple 6 pyramid. V 18.století připadl sedlecký klášter včetně Kostnice rodu Schwarzenberků z Orlíka. Do nynější podoby byly kosti přerovnány v roce 1870, a to Františkem Rintem. Ten čtyři pyramidy z kostí ponechal, ze zbylých dvou pak vytvořil velkolepý kostěný lustr, schwarzenberský erb a další pozoruhodné kostěné dekorace. Odhaduje se, že Kostnice je společným hrobem asi 40 000 lidí. Nad spodní částí Kostnice se nachází malebná, čerstvě zrenovovaná kaple Všech svatých.

Zámek Kačina

Zámek Kačina vznikl v letech 1806-1824 jako letní reprezentační sídlo Jana Rudolfa Chotka. Architektonický návrh vypracoval dražďanský architekt Ch. F. Schuricht, stavbu však realizoval pražský stavební rada J. F. Joendel následován olomouckým stavebním radou A. Archem. Podle požadavků klasicistní estetiky byl zvolen pozemek na vyvýšenině nazývané V Kačinách. Zámek tak mohl vynikat nad svým okolím. Středem zámecké dispozice se stala jednopatrová budova se středním vstupním portikem obráceným k východu. Jónské sloupy spojují obě podlaží budovy a nesou tympanon se sochařskou výzdobou. Tu podle návrhu J. Berglera vypracovali A. Schrott a V. Práchner. Jádrem ústřední budovy je vstupní kruhový sál, osvětlený oknem v kopuli. K vstupnímu sálu se pojí další reprezentační místnosti: taneční sál, jídelna a přijímací salóny. Okolí zámku bylo podle návrhů vídeňského architekta a botanika F. N. Jacquina v roce 1789 přetvořeno v překrásný a bohatý park. Obyvatelé zámku Kačina pocházeli až do roku 1911 z rodu Chotků. V dalších letech se zde prostřídalo mnoho majitelů, během 2. světové války okupovali Kačinu dokonce příslušníci Hitlerovy mládeže a v posledním roce války nacistické jednotky SS. Od roku 1950 byl zámek využíván Zemědělským muzeem jako muzejní a výstavní prostor. Roku 1995 byla zpřístupněna Chotkovská knihovna, čítající přes 30 000 svazků knih, divadlo a tzv. Chotkovská expozice přibližující dějiny rodu Chotků. V roce 2001 se zámek Kačina na základě nařízení vlády stal národní kulturní památkou. Konají se zde výstavy, oslavy i svatby. Velikou výhodou pro turisty vozíčkáře je bezbariérový přístup do celého areálu zámku i s parkem.

Zámek Žehušice a obora s bílými jeleny

Roku 1679 byl postaven žehušický zámeček v barokním slohu. Roku 1826 dal hrabě Josef Matyáš Thun zámek přestavět v empírovém slohu do dnešní podoby. Zámecká stavba má půdorys tvaru písmene H. Střední část zámku je dvoupatrová, kolmo na ni jsou postavena boční křídla. Fasáda zámku je členěna nárožními lisénami, mezipatrovými a korunní římsou, jinak je hladká a bez ozdob. Hlavní vstup je kamenným portálem v západním průčelí mírně přestupujícím trojosým rizalitem. K zámku náleží také předzámčí, kde se nalézal byt zámeckého správce, vrátného a pokoje pro služebnictvo. Po druhé světové válce byl zámek využíván jako základní škola, po roce 1989 byl vrácen původním majitelům, kteří okolí památky zpřístupnili veřejnosti. Celkově je ale zámek ve zchátralém stavu a není využíván. Návštěvníky do těchto míst láká především obora, ve které se chovají bílí jeleni a daňci, a v níž nalezneme řadu vzácných dřevin.

Romantický zámek Žleby

Zámek Žleby leží ve stejnojmenné obci asi 7 km východně od Čáslavi. Původně se jednalo o hrad vystavěný rodem Lichtenburků na konci 13. století. Po husitských válkách byl objekt znovu postaven, již více podobný zámku než hadu. Dnešní romantickou podobu získal novogotický zámek v letech 1849-1868. O přestavbu se zasloužil Vincens Karel Auersperg, který práci svěřil do rukou architektů F. Schmoranze a B. Škvora. Vybavení interiéru památky pochází taktéž z 19. století. V zámku nalezneme hodnotnou zbroj, sbírku zbraní, soubor obrazů, skla a dalších uměleckořemeslných exponátů, které v místě vytvářejí jedinečnou atmosféru. Zámek je obklopen romantickým parkem v anglickém stylu, jež přechází v rozsáhlou oboru s bílými jeleny. Také se zde návštěvníkům naskýtá možnost vidět výcvik dravých ptáků.
(C) 2017 Hotel Rudolf Adam Dušek